"Ne, chápu. Hned vám řeknu, oč nám jde."

Nordin se napil piva a utřel si ústa.

;,Jenom bych se vás chtěl nejdřív zeptat ještě na jednu věc," řekl.

Přikývla.

"Jak chodí Nisse oblečen?"

Svraštila čelo a na okamžik se zamyslela.

"Většinou nosí oblek," řekla. "Takový světlejší; béžový, s knoflíky obšitými látkou. A jinak košili a boty a spodky, jako všichni chlapi, ne?"

"Svrchník nenosí?"

"Svrchník zrovna ne, ale takový.tenký nylonový plášť. Proč?"

Podívala se zkoumavě na Nordina.

"Víte, slečno Rosénová, ono je docela možné, že je mrtev. "

"Mrtev? Nisse? Ale... proč... co má znamenat to vaše, docela možné? A jak to můžete vědět?."

Ulí Nordin vytáhl kapesník a utřel si zátylek. V restauraci bylo přetopeno a měl pocit, že se tu na něho všechno lepí.

"Věc se má tak," řekl, "že máme v márnici člověka, jehož totožnost jsme nezjistili. Jsou tu určité důvody k domněnce, že mrtvý není nikdo jiný než Nils Erik Göransson. " .

Proč by měl být mrtvý?" namítla nedůvěřivě Plavá Malin.

"Jel tím dvoupatrovým autobusem. Jistě jste o tom četla v novinách. Dostal zásah do hlavy a pravděpodobně byl okamžitě mrtev. Jste jediná, která by nám o něm mohla něco říct, protože jste ho dobře znala. Moc byste nám pomohla, kdybyste se zítra přišla do márnice podívat, jestli je to opravdu on."

Vyděšeně k němu vzhlédla.

"Já že se mám jít podívat do márnice? Za nic na světě! "